KAFKA, Franz. Das Schloss.

S listopadem jakoby na mne dosedla všechna tíseň světa. Pocit nepopsatelný, úporný a neodbytný. A tak jednou ráno sedím na gauči a poslouchám CD Amerika projektu/kapely Kafka band a písně přesně zapadají do mé melanchosmutné nálady. Vůbec Kafka band (jak už název může evokovat) má zajímavý koncept a kapela s ním slaví úspěch zejména za západní hranicí ČR. Stojí totiž zvětší části na recitovaných textech Franze Kafky, za doprovodu rockových písniček. Texty v originále přednáší spisovatel Jaroslav Rudiš a němčina mu nečiní žádnou potíž. Sám totiž řadu let pobýval v Německu.

Hudba samotná pak dává upomenout na starší projekt Umakart, ve kterém spojili své síly bratři Dušan a Tomáš Neuwerthové (propojení s Tata Bojs), Jaroslav Švejdík a Zdeněk Jurčík z Priessnitz, tehdy jim basou kryl záda Jan Muchow, v Kafka bandu se chopil baskytary Libor Palucha a přibyl Jiří Hradil (Tata bojs) na klávesy. A zatímco Umakart a první deska Kafka bandu Das Schlos mi přijdou uprděné, na Americe se asi kapela našla. Textově deska vychází z Kafkova románu Nezvěstný a rozvíjí jej o motivy zpívané v češtině a angličtině. Hudebně je deska velmi pestrá, tak jako i Amerika je kontinentem, kde se míchá Evropa, Asie a Afrika s místním americkým prostředím a kulturou, aby dala vzniknout něčemu novému.

Říkám si, že nemá smysl vyzdvihovat nejlepší písně a dávat tipy. Amerika dává smysl jako celek, textový i hudební. Za mě je to nejlepší deska podzimu a jak psal kdesi kamarád Banán, je mi úplně jedno kterého. A samozřejmě všechny zmiňovaná CD lze v knihovně půjčit: Das Schloss, Ameriku i Umakart.

Pavel Zajíc