Naše mlsné veverky jsou pro každý oříšek

Pod skořápkami ořechů se toho ukrývá mnoho dobrého. Veverky, ptáci a všeliká jiná havěť to ví, a proto si musí s tvrdou skořápkou poradit, chtějí-li si na jádru pochutnat. A stejně tak je to i s lidmi. Jsou různí a nemyslím si, že jsou všichni úplně špatní. Přesto se často stává, že druhé zatracujeme bez toho, aniž abychom jim naslouchali a snažili se pochopit jejich jednání, či slova. A přitom to nechce moc, jen se zastavit, naslouchat a…třebas… Knihovna je o různosti a různorodosti. V knihách, službách, programu. Nemusí nutně konvenovat všem, ale každý si může z jejího „kapsáře“ vybrat, co je mu blízké. Nejinak i vy.

V květnovém programu knihovny mi dovolte vzpomenout zajímavé povídání nejen pro zasvěcené, které připravil pan Ivan Bajer. V pondělí 13. května ve zcela zaplněném sále knihovny promítl a komentoval řadu dosud na veřejnosti neprezentovaných fotografií z období osvobozování Rožnova v květnu roku 1945. Soubor zhruba 170 fotografií ze soukromého foto archivu umožnil divákům a návštěvníkům shlédnout rozsah škod, které nastaly v Rožnově po dělostřeleckém odstřelování Rudou armádou od Hutiska. Přestože v publiku dominovali zejména starší občané, našli se i mladší zájemci o ne zcela dávnou historii města, což mne velmi potěšilo. Pan Bajer také zmínil, že se připravuje nové, rozšířené vydání knihy Miloše Kulišťáka 42 hodin (jak jsme prožívali osvobození v květnu 1945). Ta obsahuje právě řadu autentických vzpomínek obyvatel Rožnova na tuto významnou událost v dějinách našeho města a myslím, že by neměla chybět v domácí knihovničce Rožnovanů.

Při pohledu do programu červnového bych chtěl upozornit zejména na tradiční Večerníčky. Zde prosím zpozorněte. V letošním roce, přestože je knihovna již přestěhována zpět a disponuje zahradou, se Večerníčky odehrají, stejně jako vloni, na arkádě Společenského domu. A to od pondělí 3. do pátku 7. června. Důvody pro toto rozhodnutí jsou pochopitelné. Trávník za knihovnou ještě není úplně zakořeněný tak, aby bez újmy přečkal týdenní festival předčítání a dětských divadel s denní návštěvností přes sto dětí. Avšak věřím, že v příštím roce již na Večerníčky zahradu využijeme. Druhou devizou arkády Spoláku je její zastřešení, tedy možnost hrát za každého počasí. Tedy pokud budete mít čas a chuť, přijďte na Večerníčky vždy od 17. hodin na arkádu u Spoláku, budeme se na Vás těšit.

V průběhu června se objeví další přírůstek do edice Milé tisky, prostřednictvím které knihovna v malých nákladech přibližuje zajímavé momenty a osobnosti z dějin Rožnova. Autory třiatřicátého svazku jsou pánové Vojtěch Maleňák a Pavel Stabrava. Jejich publikace pod názvem Bedřich Fojtášek, zapomenutý rodák přibližuje život a zejména dílo tohoto doopravdy zapomenutého výtvarníka. A přitom, jak se píše v úvodu publikace „ …s jeho tvorbou přicházela veřejnost dennodenně do kontaktu, aniž si to uvědomovala. Jako tvůrce bankovek a později československých státních losů zůstával totiž v anonymitě.“ Jsem rád za tento počin, neboť i pro mne byl Bedřich Fojtášek dosud neznámým člověkem.

Rozloučím se mottem, kterým uvádí Jan Skácel svou sbírku Smuténka: Jsi na mé cestě voda nebo žízeň? Vztaženo ke knihovně.

                                                                                                                                                             Pavel Zajíc

Psáno pro Spektrum Rožnovska