EVERYTHING BUT THE GIRL. Fuse.

Návrat Everything But the Girl, britské kapely, jejíž písně a sound ovlivnily celou taneční popovou scénu devadesátých let, mne potěšil. Manželské duo Tracey Thorn a Bena Watta se ke společné tvorbě vrátilo po 24 letech a v roce 2023 vydali skvělou desku Fuse. Jednoduchý obal, jednoduchý layout. O to zajímavější obsah! A vlastně přestože nahrávka v esencích obsahuje vše, na co jsme u ETBG (respektive i u sólové tvorby obou hudebníků) zvyklí, je tam krok kupředu, který bych nečekal. Jedná se v prvé řadě o modulaci hlasu zpěvačky Tracey Thorn do basových poloh, kde bych spíše tipoval, že to zpívá mužský hlas. (ale chyba lávky, je to Tracey). Texty jsou jemné, introspektivní, vztahové. Navíc v tónu hlasu (alespoň já to tak mám) slyším potemnělou nostalgii. Jsou v tom jazzové začátky dua, je tam hodně melodie a pořád je to taneční. Nekecám. Za Time and Time Again by se nemusela stydět Sade ani Prince, No One Knows We´Re Dancing jakbysmet. Lost je příkladem modulace Tracyina hlasu a hlavně písní o ztrátě rodičů. Ale co, poslechněte celou nahrávku, opravdu stojí za to.

Pavel Zajíc