ANDERSON, L. Bright Red: Tightrope.

O Laurie Anderson jsem v CeDírně psal v souvislosti s její pátou deskou Strange Angels zhruba před třemi lety. Není špatné se k ní vrátit, protože si myslím, že její tvorba patří k tomu nejzajímavějšímu, co newyorská artově-alternativní vlna v druhé polovině minulého století vytvořila. Bright Red je řadovkou šestou téhle multižánrové umělkyně. A na mé stupnici oblíbenosti Lauriných desek se dělí o druhé místo spolu Mister Heartbreak, kdy nevýše stojí první Big Science. Avšak od mých preferencí v její diskografii přejděme k Bright Red. Za prvé: spoluautorem a producentem desky je Brian Eno, jehož ambientní rukopis je zde cítit a deska v řadě okamžiků tak nějak podivně a přesto jemně hladí po duši. Za druhé: Lou Reed je na desce cítit více, než je obecně avizováno ve inlayi… Za třetí: Náměty jsou jakýmisi střípky vzpomínek na dětství, ale také na smrt rodičů… tedy je deska velmi intimní. Za čtvrté: Řada dalších skvělých hostů (Marc Ribot nebo Phil Ballou). Za páté: Jako celek deska funguje i v roce 2021, tedy 27 let od jejího vzniku. Za šesté: Jedna perla za všechny? Beautiful Pea Green Boat. Nechte se unášet tou krásnou, hráškově zelenou lodí a věřte, že ten motiv akordeonu si budete broukat pěkně dlouho, tak jako já.

Pavel Zajíc