CALE, John. Honi Soit.

Sahám do minulosti, konkrétně do roku 1981, a vytahuji CD , které pod názvem Honi soit vydal v New Yorku usazený hudebník John Cale. Ten byl jedním ze zakládajících členů legendární kapely the Velvet Underground. Název desky Honi soit je odvozen od hesla rytířů Podvazkového řádu a v překladu znamená „hanba tomu, kdo o něm myslí něco zlého” a celkem koresponduje také s obalem CD, na němž je fotka z Caleova pasu. Avšak k albu samotnému. Připravte se na rockové skladby ne nepodobné albům Davida Bowieho, avšak s typickým Caleovým hudebním frázováním. Myslím, že se nespletu, pokud označím album za artrockové (slyším v tom hodně vlivu Yes). Mými favority je první čtveřice skladeb. Tedy Dead Or Alive (s krásnou, skoro renesanční trubkou), hypnotická Strange Times in Casablanca, kterou následuje protiválečná Fighter Pilot, a toto kvarteto vrcholí pro mne skoro snovou písní s názvem Wilson Joliet. Když desku poté poslouchám v její celistvosti, troufám si říci, že se nahrávka může jevit jako nepřístupná a trochu do sebe zahleděná, poslechnete-li však pozorně, zjistíte, že písně jsou velmi rafinované, avšak velmi dobře zapamatovatelné. Doporučuji.

Pavel Zajíc