J.A.R. Homo fonkianz.

Nahrávka Homo fonkianz ist gut. Sehr gut. Natočila ji kapela J.A.R. před dvaadvaceti lety a myslím, že je dobré si ji připomenout. Kapela, co oslavila před párem let třicítku své existence, zraje do krásy. Jejich zatím poslední album Eskalace dobra vyšlo v roce 2017 a je jako perlový náhrdelník. Nicméně Homo fonkianz: hit za hitem, skvělé texty, bombarďácké výkony muzikantů na všech frontách. Pokud jsem poslední desku Eskalaci dobra přirovnal k perlovému náhrdelníku, je Homo fonkianz čelenka posázená démanty. Tepe to od začátku. Za sebe vybírám tyhle pecky: Co vezl Dawydov, Semiramis, Pap muziek a Dizzydent… Co mne na J.A.R.u bavilo a baví, je spiklenecké pomrkávání na posluchače…„No tak, kdes to slyšel, kámo? Koumej…“ a vy zjistíte, že to je vlastně podružné, protože jsou to J.A.R. a jde jim to od ruky. Bylo by také dobré vzpomenout, že v knihovně si od J.A.R. můžete poslechnout také desku Armáda špásu (2006), která se hity s vtipy hemží taktéž. Z její stopáže padesáti minut vybírám a doporučuji Made in love, Potomek Prahy a Dělnická 69.

Pavel Zajíc