Not to disappear.

Je libo něco pomalejšího na rozjezd? Po pauze asi jo, ne? Tak to zkusím s CD od britské skupiny Daughter, které nese název Not to Disappear, vročení 2015. Komu bych ji doporučil? Takhle, asi někomu, kdo má rád kytarový dream pop na pomezí folku a ambientu. Přitom to neztrácí písničkovou strukturu. Hm, přirovnání kulhá jak páně Čepek v Petrolejových lampách, ale co naplat. Hudbu Daughter mám rád od doby co jsem objevil jejich debut If you leave. Slyším v nich náslechy raných Throwing Muses, Slowdive a jiných britských kapel motajících se kolem vydavatelství 4AD či Rough Trade na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Týnejždři by mě s tím možná poslali do háje, ale pokud si uděláte čas na hořskosmutné odpoledne, nasadíte hedfouny a zaposloucháte se do zaechovaných kytar, spíše perkusivních bicích a relativně jednoduchých melodií třebas si tuhle Dceru oblíbíte.

Pavel Zajíc