POUCHET, V. Proč umírají ptáci.

Knihu francouzského autora Victora Poucheta Proč umírají ptáci lze vnímat dvěma způsoby. Na jedné straně jako beletrii pro uspokojení svých čtenářských tužeb, potřeb. Z tohoto úhlu pohledu asi nebudete nijak zvlášť odvázáni. Možná budete docela zklamáni. Příběh je docela banální a nemá valného vyústění. Na straně druhé je ji možno brát jako jakousi cestu k sobě samému, vyrovnání se se svým dětstvím, místem, do kterého jsem se narodil, okolnostmi, za kterých se to stalo, a následky, ke kterým to vedlo. Na cestě životem se budeme možná ubírat fádními krajinami, sem tam nám dá někdo přes hubu, nebo si ji nabijeme sami, přitom se dozvíme spoustu nezáživných a nicotných informací, které budou naši mysl obsedantně zaměstnávat…
„Scrabble je frustrující jako život sám: zrovna když byste mohli sestavit nádherné slovo, vždycky chybí jedno písmeno nebo není kam ho umístit. Chtěli byste si ho uschovat, nechat si ho nachystané po ruce a pak ve vhodnou chvíli vyložit najednou všechny karty, ukončit hru, posbírat výhru a jít si lehnout jako ten, kdo měl poslední slovo.” A při četbě se vám možná budou vkrádat otázky: Jak je to se mnou? Máme si doma co říct? Neutíkám stále před sebou samým? Ale je vlastně jedno, zda tím přenášedlem k pochybnostem a otázkám bude kniha Proč umírají ptáci, či cokoliv jiného. Důležité je si tyto otázky (a nejen je) položit.

Pavel Zajíc