SELNER, Martin. Uprostřed.

Ani nevím, proč jsem po dlouhé čtenářské abstinenci sáhla do regálu novinek a zaujala mě kniha Uprostřed Martina Selnera. Téma v anotaci – příběh ze stacionáře pro lidi s autismem – slibovalo spíše pochmurné čtení, a to se i po mém začtení do knihy potvrdilo. Hlavní postava Martina mě od první chvíle štvala svým chováním, přemýšlením i postojem. Sarkastické komentování okolí i sebe, sledování světa skrz sociální sítě a do toho každý večer lahvinka vína, to je Martin, který pracuje ve stacionáři pro lidi s autismem. Jeho zaběhnutý život naruší až příchod ne zrovna bezproblémového klienta Michala a také Veronika, dívka, se kterou asi začíná chodit. K oběma si hledá cestu a zároveň zjišťuje, že mu tyto vztahy narušily jeho pracně vybudovanou skořápku cynika. Je zajímavé sledovat, jak se vyvíjí jeho vztah k oběma, jemu najednou blízkým, lidem a jak se ocitá uprostřed vlastní zranitelnosti a křehkosti a není pro něj jednoduché si je připustit. Prvopočáteční nesympatie k Martinovi se vlastně v průběhu mého čtení knihy přetransformovaly do pocitu pochopení, účasti a poznání. Tedy pokud zrovna nevíte, jakou knihu číst a romantika a detektivky zrovna nemusíte, tak Uprostřed bude dobrá volba.

Renata Vinklerová